Za sto let své existence Káranská vodárna vyrobila 3 803 475 698 m3 pitné vody. Vodárna byla postavena v letech 1906 až 1912.
Od roku 1912 postupně probíhaly kolaudace jednotlivých staveb a dodávek, které vyvrcholily oficiálním puštěním pitné vody do pražské vodovodní sítě dne 1. ledna 1914. Projektem byl pověřen Adolf Thiem. Na výstavbě vodárny se podíleli odborníci a firmy nejen z Českého království či Rakousko-uherské monarchie, ale i z Německa či Francie. Na podzim 1913 probíhal ve vodárně zkušební provoz. Vodárna představovala v regionu pracovní příležitosti a zaměstnávala dlouhodobě i celé rodiny. Celkem je známo 28 rodin, jejichž příslušníci pracovali ve vodárně více než padesát let. Výstavba vodárenského komplexu byla první svého druhu nejen v Čechách, ale i ve střední Evropě.
Součástí vodárenského komplexu byly dva vodojemy v Praze na Floře, 14 km rozvodného potrubí DN 475 až 900 v Praze, 23,3 km výtlačného potrubí DN 1100 Káraný – Praha, dvě shybky DN 1100 pod Labem, jedna odvětrávací věž, hlavní čerpací stanice, administrativní a obytná budova v Káraném, čtyři načerpací stanice, odželezovna artéské vody, 3,8 km železniční vlečky, 29 km násosného potrubí DN 250 až 700, 16,3 km svodného potrubí DN 700 až 1200, sedm shybek DN 400 až 1000 pod Jizerou, 10 km odvzdušňovacího potrubí DN 100, deset sběren vody, 45 vstupních šachet a 7 stupňových šachet na svodném potrubí, 651 trubních studní, 7 artéských studní, 6 odvzdušňovacích věží a další pomocná zařízení a stavby.
Po roce 1914 byla v Káranské vodárně pitná voda získávána dvěma způsoby – přirozenou infiltrací a z artéských studní. Čerpání vody do Prahy zajišťovala hlavní strojovna parními stroji s dvojčinnými plunžrovými čerpadly, které tlačily vodu do 23 km dlouhého výtlačného řadu a překonávaly přitom výšku více než 120 m.
Modernizace v běhu století Ve 30. letech 20. století byl postaven druhý výtlačný řad DN 1100 do Prahy a železobetonový most přes Jizeru. Ve 40. letech došlo ke zvýšení kapacity provedením dalších artéských vrtů. V letech 1965 až 1969 byla vybudována umělá infiltrace o výkonu 900 l/s, což zdvojnásobilo kapacitu celého vodárenského komplexu. Nová odželezovna artéské vody postavená v 70. letech nahradila dosluhující objekt. Od roku 1968 je v provozu umělá infiltrace. Od roku 1986 do roku 1993 byl stavěn třetí výtlačný řad DN 1600 do pražského vodojemu Ládví a vybudovány nové studňové řady pro podchycení úniků z umělé infiltrace. V letech 1996 a 2001 byla v hlavní čerpací stanici vyměněna dvě hlavní čerpadla za nová s regulovanými pohony, zřízen nový velín a postupně rekonstruovány rozvodny. Od roku 2005 je v provozu řidící systém, který ovládá technologie umělé infiltrace z velínu v Káraném. Rekonstrukce filtrace a čerpací stanice proběhla v letech 2011 – 2012.
Vlastníci vodárny jsou dva: historické vodárenské zařízení vybudované do roku 1948 je majetkem Hlavního města Prahy, majetek pořízený po tomto datu vlastní akciová společnost Zdroj pitné vody Káraný, sdružující obce Hlavní město Praha, Čelákovice, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Lázně Toušeň, Nehvizdy, Zeleneč, Zápy, Káraný, Bořanovice a Dřevčice.
